Nesnášenlivost lepku a cukrovka jsou problémy, se kterými se v dnešní době potýká velká část naší populace a diagnostikovaných diabetiků a celiaků každoročně přibývá. Co ale stojí za vznikem většiny zdravotních problémů a jak nám mohou zelené potraviny pomoci, když už nějaké potíže máme? A mohou vlastně mladý ječmen celiaci a lidé se zvýšenou citlivostí na lepek, když se jedná o obilovinu? To vše se dozvíte v následujícím úryvku z rozhovoru s Taťánou Kuchařovu!
Mám tu otázku, jestli můžou vlastně ječmen lidé, kteří jsou celiaci. Vůbec jak je to s touhle nemocí. Luky, jak na to odpovíš?
Lidi se bojí ječmene, protože ječmen je obilovina. Nicméně to, o čem se bavíme my, tak my se nebavíme o obilovině. Když se bavíme o tom ječmeni, který doporučujeme, tak se bavíme o ječmeni, který má stéblo a na stéblu začnou být postupem času klasy. Ve chvíli, kdy začne růst ten klas, tak už ta rostlina začne vytvářet lepek. Nicméně když se poseká ta samotná tráva před tím, než to nasadí na to stéblo, tak neobsahuje vůbec žádný lepek. Proto ten náš ječmen neobsahuje lepek, takže je to fakt bezpečné, protože je hlídané to, aby ta tráva byla hodně krátká, aby to bylo před tím, než to nasadí. Tím pádem to je produkt stoprocentně bezlepkový s tím, že obsahuje hodně chlorofylu. Rozhodně to neplatí o každém ječmenu, protože všechny ostatní ječmeny, co znám, tak se importují k nám z Ameriky a tam se prodávají se značkou „obsahuje lepek“.
Jak ječmen, tak chlorella jsou protizánětlivé a nádherně hojí celý ten trávicí trakt. Tím jak hojí ten trávicí trakt, ještě ke všemu pomáhají nakopnout zdravý mikrobiom, aby tam byly ty správné laktobacily a aby tam byly i další složky ve správném poměru. Často i hojí to střevo do té míry, že znám už docela dost takzvaných „nepraktikujících celiaků“, což znamená, že i když sní něco, co lepek má, tak už na to nemají tu reakci, protože se to jejich střevo uzdravilo. To znamená ječmen I chlorella jsou pro celiakii číslo jedna.
Tedy naprosto bezpečná věc, naopak to doporučuješ.
Ano, právě to je jedna z věcí, u které znám dost lidí, kteří udělali ten proces směrem zpátky a postupně se z toho vyléčili. Jakože v uvozovkách. Když se člověk dívá na zdravý život, jak bych měl žít, tak mít celiakii není zas tak hrozný deal, protože to, co obsahuje lepek, člověk stejně nechce jíst, i když tu intoleranci nebo tu alergii nemá. To je jenom v podstatě věc, která nutí lidi k tomu, aby se tady těmhle věcem vyhýbali. Ale společensky je to občas docela nepříjemné a technicky taky. Takže mít tu možnost občas tak trochu beztrestně zhřešit a nebo to něčím vykompenzovat (což právě ten ječmen a chlorella mají silný tady ten kompenzační mechanismus), tak je fajn. Takže každému celiakovi bych doporučil začít s ječmenem a chlorellou jako číslo jedna, protože to je prostě nejlepší věc, co se dá dát do diety.
Většina zdravotních problémů, co lidi mají, tak jsou spojené tím, že máme neustále rostoucí a klesající graf inzulinu, protože jsme „opičáci“ na karbohydráty, na uhlohydráty a jíme cukry, cukry, cukry se strašně rychlým glykemickým indexem. To znamená, že v podstatě konstantně máme vyplavený inzulin v krvi. Ve chvíli, kdy žijeme normálně, tak se nás ještě chytrolíni snaží přesvědčit, že máme být jako ovce a nejlépe celý den se pást průběžně, to znamená jíst co nejméně a co nejčastěji. To znamená mít ty inzulinové vlny nahoru a dolů co nejvíc. Díky tomu nikdy nepálit tuky a nikdy neregenerovat. A potom takhle kyneme, otékáme, máme čím dál víc zánětů a redukovat se to snažíme tím, že stahujeme tuky. Takže máme čím dál větší hlad. To je prostě jako docela úlet.
To je zrovna jeden z efektů samotných zelených potravin. Zelené potraviny extrémně stahují cukr a snižují inzulinovou rezistenci. Inzulin otvírá buňku, aby byla schopna přijmout cukr dovnitř a spotřebovat ho na energii. Čím víc máme tady těhle inzulinových vlnek a inzulín vyplavený v krvi neustále, tak ta buňka jako kdyby zesiluje svůj obal a má větší a větší problém nechat se otevřít tím inzulinem. Potom se děje to, že máme strašně moc cukru v krvi a trpíme nedostatkem energie, protože se nedostává do buněk. To už je vyloženě pre-diabetický syndrom. A samozřejmě tělo řve: „Potřebuji víc inzulinu, aby se otevřely buňky a dostal se ten cukr dovnitř.“ A tak prostě slinivka jede víc a víc a víc, maká naplno a víc a víc produkuje inzulinu čímž se samozřejmě úplně vyšťaví. Říká se tomu nejdřív pre-diabetický syndrom, pak se tomu říká diabetes číslo dvě.
Ale tady tohohle je celá řada, prostě to způsobuje obrovskou kaskádu problémů. A to, že ječmen a chlorella stahují cukr a snižují inzulinovou rezistenci, to znamená, že se ty buňky otevírají snáz, lépe ho vnímají a rychleji ho stahují z krevního řečiště. Díky tomu máme také mnohem méně často hlad, protože čím máme menší hladinu inzulinu v systému, tím méně máme hlad. A na druhou stranu čím lépe se spotřebovává, tím více máme energie a tím více jsme v pohodě, tím méně nám stačí na to, ať jsme rozjetí, naplnění a nemáme všichni zavřené buňky inzulinovou rezistencí, hrozně málo energie, pořád hlad, a tak nevíme, čím se dopovat, tak do sebe lijme nejlíp ještě kávu s cukrem.
Chcete vědět, jak jste na tom se svou vitalitou? Udělejte si ZDARMA test vitality ZDE a udělejte první krok ke zdravějšímu a spokojenějšímu životu již dnes.
Přečtěte si některou z dalších kapitol z tohoto rozhovoru:
👉 S čím vším „šťavnatý návyk“ pomohl Taťáně a jak může být prospěšný i vám?
👉 Jak si „zelenáče“ denně připravuje Taťána a jak já?
👉 Děláte tyto chyby při pití kávy i vy?
👉 Jak je to s detoxy a proč je důležitá síla zvyku.
Záznam celého rozhovoru je ke shlédnutí ZDE.